Argumentační příručka ke znečištění ovzduší

Pravidelní čtenáři tohoto blogu vědí, že s napětím očekávám výsledky třech výzkumů původu znečištění, které jediné mohou dát tu nejlepší odpověď na otázku, co skutečně způsobuje znečištěné ovzduší v Moravskoslezském kraji. Nemá příliš smysl se do té doby dohadovat o tom, zdali za znečištění může průmysl, doprava, lokální topeniště, nebo příspěvek z Polska, nebo kombinace všeho.

Přesto se mi zdá, že veřejná debata je u nás poněkud nevyvážená. Veřejnost si osvojila spoustu argumentů zástupců průmyslu a politiků, kteří znečištěné ovzduší používají jako volební tahák, ale záměrně tuto problematiku nikterak účinně neřeší, a tvrdí, že řešit nejde. Přijde mi, že spousta lidí zná argumenty pro to, že něco nejde, nebo proč něco nemůže být jinak, ale nezná argumenty opačné.

V tomto článku proto přináším přehled častých argumentů, které jsem slyšel či viděl v různých diskuzích, a jednoduché protiargumenty k nim. Zároveň nechci tvrdit, že jde o protiargumenty definitivní, že by k nim neexistovaly další proti-protiargumenty.

Argument: S lidmi, kteří topí odpadky, se nedá nic dělat, museli by nás pustit do domu, abychom jim to dokázali.
Protiargument: Jak jsem přednesl v předchozích článcích, toto není tak úplně pravda. Ano, nelze dobře dokázat, že někdo topí odpadky, všichni ale mají povinnost dodržovat přípustnou tmavost kouře. Pokud má někdo kotel či kamna, musí se postarat o to, aby kouř z nich vycházející nebyl příliš tmavý. Tuto tmavost mají kontrolovat pracovníci obecní policie, případně úředníci obecní samosprávy – a v Ostravě se toto už děje. Existuje k tomu přesně popsaná metodika, kdy a jak tuto tmavost měřit, aby nebylo podezření ze subjektivity. Lidé často tvrdí, že vidí, jak sousedovi jde z komína černý kouř, že se s tím ale nic nedá dělat. A toto právě není pravda – už jenom to, že z komína vychází tmavý kouř – i kdyby byl naprosto neškodný – tmavý být zkrátka nesmí. Pokud se tak děje, kontaktujte svůj obecní úřad a odvolávejte se na zákon 86/2002, § 50, odstavec 2, písmeno b:

Obecní úřad kontroluje … dodržování přípustné tmavosti kouře a přípustné míry obtěžování zápachem u provozovatelů malých stacionárních zdrojů a za nedodržení povinností ukládá pokuty

Argument: ArcelorMittal Ostrava nainstaloval tkaninové filtry, takže znečištění teď vypouští výrazně méně.
Protiargument: Jak ukázal výzkum AV ČR (Topinka, Hovorka), látky jako je benzo[a]pyren se váží především na částice o velikosti mezi 0,17 a 1,0 µm. Lze se domnívat, že tkaninové filtry zachytí pouze částice velkých velikostí – 1 až 10 mikrometrů. Množství benzo[a]pyrenu se tak nemusí v ovzduší vůbec změnit. Toto i skutečně nastalo – mezi rokem 2010 a 2011 koncentrace prachových částic PM10 v Ostravě poklesly o 20%, koncentrace benzo[a]pyrenu se ale přitom zvýšily o 20, resp. 40% (Radvanice). ArcelorMittal Ostrava se zavázal, že do začátku 2013 ukončí provozy bez tkaninových filtrů, avšak aglomerace Jih, jež je významným zdrojem prachu a není odprášena tkaninovými filtry, je zatím i nadále provozována.

Argument: Za smogovou situaci mohou domkaři, protože to nejhorší znečištění nastalo, když klesla teplota vzduchu, což znamená, že nastalo právě tehdy, když všichni začali topit.
Protiargument: Většinou tento náhlý pokles teploty vede na inverzní situaci – tedy náhlé prohození standardního uspořádání vrstev vzduchu. Nečistoty, které se obvykle vyskytují ve vyšších vrstvách jsou najednou ve vrstvě těsně u země. S topením v kamnech inverze a s ní spojená smogová situace příliš nesouvisí. Může ji zhoršit, není ale její příčinou. Příčinou je změna teplotního rozvrstvení vzduchu.

Argument: V Ostravě lze mít buď průmysl, nebo čisté ovzduší, ale ne obojí.
Protiargument: V mnoha jiných evropských, ale i světových metropolích může vedle sebe existovat průmysl a zdravé životní prostředí. Argument by se dal pravděpodobně přeformulovat na “lze mít buď zastaralý a zchátralý průmysl, nebo čisté ovzduší”, který již akceptovat lze. Průmysl ale nemusí být zastaralý a zchátralý – může být moderní, efektivní a k životnímu prostředí šetrný.

Argument: Na průmysl vyvíjíme už příliš velký tlak, nikdy nelze dosáhnout nulového znečišťování ovzduší, to je fyzikálně nemožné.
Protiargument: Opravdu, nulových emisí prakticky dosáhnout nelze. Lze ale alespoň používat nejlepší dostupné technologie – BAT. Tyto jsou veřejně známé a je přesně zdokumentováno, jaké emise ta která technologie má, a tedy, která je nejlepší. Ostrava zatím jen velice pomalu začíná po průmyslu chtít, aby hodnoty emisí odpovídaly emisím nejlepších dostupných technologií. Bohužel, ani tam jsme se zatím nedostali. Až tam budeme, lze se začít bavit o tom, že už víc po průmyslu chtít nemůžeme.

Argument: ArcelorMittal může v případě příliš velkých sankcí a tlaků přesunout výrobu do Polska
Protiargument: Je odvážné tvrdit, že volné výrobní kapacity v Polsku mohou pokrýt celou Ostravskou výrobu. Zároveň výroba železa není prodej rohlíků – nelze ji dělat kdekoliv. Strategie ArcelorMittalu všude po světě je velmi často založená na skupování existujících (a velmi zastaralých) železáren. Nelze se proto domnívat, že by ArcelorMittal náhle chtěl přesunout svou výrobu do Polska a tam využít jakési záhadně utajované obrovské volné výrobní kapacity, nebo že by tam chtěl postavit zbrusu novou železárnu. Ani jedno z toho není příliš reálné.

Argument: Životní prostředí má na zdraví vliv pouze z 20%
Protiargument: Podobný argument by bylo asi hloupé použít v případě jaderné havárie v Černobylu. Tam určitě nemělo “zhoršené” životní prostředí vliv na zdraví lidí pouze z 20%. Stejně nesmyslné je tvrdit, že na Ostravsku, v oblasti s jedním z nejhorších ovzduší v Evropě, má životní prostředí na zdraví lidí vliv pouze z 20%. Mimoto existuje celá řada výzkumů, které velice přesně vyčíslují, jaká je souvislosti mezi zvýšením znečištění ovzduší a zvýšením úmrtnosti – tedy zcela přesně vyčísleno, o kolik stoupne úmrtnost, když se znečištění ovzduší zvýší o nějakou hodnotu.

Argument: Chudí lidé odpadky topit musí, protože na běžná paliva zkrátka nemají peníze.
Protiargument: Jedná se o velmi překvapivou erupci sociálního smíru. Vezměme si, s jakou vehemencí by mnozí lidé “sekali ruce” zlodějům v obchodech, případně lidem, kteří odebírají načerno elektřinu sousedům. Zároveň je ale naprosto v pořádku topit odpadky a vypouštět tak do ovzduší jedy a ohrožovat tak zdraví lidí v okolí. Pokud je někdo tak chudý, že nemá na jídlo nebo na elektřinu, je to jeho problém, a pokud krade, i kdyby přitom nezpůsoboval komukoliv vůbec žádnou fyzickou újmu, musí být dotyčný naprosto exemplárně a tvrdě potrestán. Pokud ale někdo topí odpadky a ohrožuje tak zdraví všech lidí v okolí, je to v pořádku, protože je zřejmě chudý, a tedy nemůže si dovolit topit ekologickými palivy – raději ho nechme být.

Argument: Ten smog sem vždycky přijde z Polska
Protiargument: Existují studie (Černikovský), které popisují určité smogové situace, kdy zrovna bylo proudění vzduchu takové, že se v průběhu 12 hodin před smogovou situací mohla na naše území přesunout vzduchová masa z Polska. Dlouhodobé studie (opět Černikovský) ale popisují, že nejvíce smogových situací nastává při rychlostech větru do 1 metru za sekundu – tedy dle Beaufortovy stupnice kategorie “bezvětří” a “vánek”. Těžko očekávat, že by “bezvětří”, případně “vánek” mělo schopnost na území celého Moravskoslezského kraje přesunout obrovské zatížení smogem. Větry o rychlostech větších než 2 metry za sekundu způsobují imisní příspěvky pouhých 8 až 27%. Tedy větry, které by měly potenciál dopravit sem ovzduší z Polska způsobují méně než čtvrtinu celkové zátěže znečištěním. I prostý laik si může často snadno všimnout, že problém smogových situací není ten, že by foukal vítr z Polska, nýbrž ten, že fouká vítr velmi slabý až žádný (viz 1 a 2).

One thought on “Argumentační příručka ke znečištění ovzduší

  1. Pingback: Rok 2013 a JAB | JAB

Comments are closed.