Air Silesia: stále vidím jen velmi malý přínos

Air Silesia od počátku vnímám jako zásadní, náročný a rozsáhlý výzkum, a proto považuji za důležité ho rozebrat opravdu kriticky. Zároveň tento výzkum ale z mého pohledu nepřinesl v praxi použitelné závěry. Pan doktor Jan Bitta se ve své reakci vyjadřuje především k tématu “podstatně horší” kvality ovzduší v Polsku. Zde je má reakce.

Již více než rok se spousta lidí z Ostravy snaží vykreslit Polsko jako jakési satanášovo území, kde vzduch bez plynové masky snad není vůbec dýchatelný. V čem je ovzduší v Polsku horší? Řeč je v Air Silesia především o třech látkách, všechny tři jsem zmínil ve svém hlavním článku o výsledcích Air Silesia.

V první řadě je to prach. Zde je graf přímo z materiálů Air Silesia:

Nemohu si pomoci, ale skutečně vidím, jak se vyrovnaně prokládají české a polské stanice, a nelze žádným způsobem konstatovat, že by polské nějakým způsobem “podstatně” vedly. Z tohoto pohledu ovzduší v Polsku zkrátka není “podstatně” horší, diskutovat se dá úspěšně o tom, zda je vůbec nějakým způsobem co do prachu horší. Spíše to vypadá na plichtu.

Druhou látkou je benzo[a]pyren. Zde Air Silesia konstatuje, že v Polsku jsou koncentrace v průměru dvakrát vyšší. To je opravdu fatální výsledek, protože koncentrace na české straně jsou daleko za jakoukoliv přijatelnou mezí. Je mi proto tamějších obyvatel skutečně líto a teprve zde souhlasím s tvrzením, že je ovzduší v Polsku “výrazně horší”.

Toto konstatování má ale samo o sobě pro nějaké další závěry velmi malou “důkazní” hodnotu. Pro rozdíl “dvakrát tak vyšší” není potřeba chodit za Polskou hranici. Stačí srovnat stanice Ostrava Poruba a Ostrava Radvanice. Zde v roce 2012 byl rozdíl v průměrných koncentracích benzo[a]pyrenu 3,3 oproti 10,8, tedy více než trojnásobný. Co tedy vlastně plyne z tvrzení, že někde jinde mají dvakrát tak vyšší koncentraci, když mnohem blíže je rozdíl koncentrací trojnásobný?

Třetí látkou je oxid siřičitý (SO2). V Polsku jsou dle Air Silesia vyšší koncentrace, než v Česku, což údajně ukazuje na vysokou aktivitu lokálních topenišť. Opět, co toto zjištění říká? Že lokální topeniště v Česku nejsou problém? V Česku ale SO2 ve vzduchu je také, a ve smogových situacích jeho podíl násobně vzrůstá. Je to polská zásluha nebo vlastní česká? Je polské SO2 indikátorem dvojnásobného znečišťování prachem, nebo to jen indikuje to, že používají jiná paliva? Kdyby šlo o znečištění prachem, asi by se to bývalo na statistikách prachu projevilo?

Jak si vysvětlovat to, že v interpretacích dostávají přednost polská lokální topeniště, zatímco průmysl dle doslova exkluzivních zjištění Air Silesia také vypouští mnohem větší koncentrace, než na české straně? Jakým kouzlem se stane, že polský průmysl z komínů ve stometrových výškách na české ovzduší nemá takový vliv jako lokální topeniště, která mají komíny ve výškách v jednotkách metrů?

Já jsem závěry Air Silesia na svém blogu interpretoval tak, že přinášejí několik zjištění, ale co do odpovědi na otázku “odkud znečištění přichází” jsem nedostal jednoznačnou odpověď. Ovzduší je v Polsku v některých směrech opravdu výrazně horší – především co se týče jedu benzo[a]pyrenu, tam to je opravdu fatální – ale z tohoto faktu lze těžko vyvozovat nějaký další závěr.

Jelikož Air Silesia především měřil koncentrace polutantů a zároveň klimatické podmínky, tak ten hlavní závěr byl ten, že největší a nejčastější smogové situace nastávají za bezvětří nebo jen za velmi slabého větru. To je závěr zmíněný přímo ve výsledcích Air Silesia. Z toho zkrátka nelze dovodit, že by smog byl “přifoukáván” z Polska. Pokud vítr v zimě fouká velmi malou intenzitou, jak dobře lze modelovat, že polské ovzduší přepraví na území České republiky? Vane tento vítr vždy dostatečně dlouho, aby se polský prach skutečně dostal nad celé dotčené území? Fouká vítr dostatečně nepřerušovaně, aby vůbec nedocházelo k sedimentaci prachu ještě předtím, než překročí hranice? Nelze se přece domnívat, že prach zůstává v ovzduší nekonečně dlouho. Dle takového modelu by v našem ovzduší pak v současnosti byly nekonečně velké koncentrace prachu.

Co Air Silesia zkrátka vůbec není schopen vysvětlit je například tato situace:
V roce 2012 byla v červenci, patrně nejteplejším měsíci v roce, v Petrovicích u Karviné průměrná koncentrace PM2.5 rovna 36,4 µg/m3, zatímco v normálních českých městech to v takových měsících bývá hodnota více než třikrát tak menší. Tohle zkrátka polskými ani českými lokálními topeništi vysvětlit nejde.

Edit: na závěr ještě jednou dodávám, že Air Silesia jinak považuji za potřebný výzkum. Zjistil údaje, které dávno bylo potřeba zjistit a zveřejnit, a porovnal čísla, která dříve porovnána nebyla. Vyjadřuji se k výzkumu kriticky, protože myslím, že k vyřešení znečištěného ovzduší je potřeba provést ještě mnohem více práce. A to není otázka lepší práce zúčastněných vědců, ale například lepšího financování a nastavení priorit. Například je nutně potřeba na výsledcích Air Silesia postavit studii zdravotní dopadů, které je potřeba vyčíslit – abychom neuvažovali pouze to, kolik by například stálo zavření velkých průmyslových znečišťovatelů, ale taky to, kolik by se ušetřilo na zdravotních nákladech, a podobně.

One thought on “Air Silesia: stále vidím jen velmi malý přínos

  1. Pingback: Nastal čas zkoumat ostravské ovzduší vlastními silami? | JAB

Comments are closed.