Ach, ta špinavá Čína!

Čínu máme často za zemi, kde tamní vládě na jejich obyvatelích až tak nezáleží, a tak si třeba představujeme, že jejich starost o ovzduší bude daleko za starostí, kterou o ovzduší máme v Evropě, konkrétně v ČR.

Tolik představy a dojmy, jak je na tom realita?

1. Výzkumy

Zatímco v Číně probíhá moderní rozbor mikrobů nalezených v částicích ovzduší, Ostravské ovzduší bylo teprve nedávno “slavnostně” analyzováno na výskyt kovů – metodou, která je tak dlouho známá a používaná, že k ní existuje veřejně dostupný software, který si každý může stáhnout a provádět výpočty doma. Zatímco výzkum mikrobů v čínském ovzduší našel některé konkrétní bakterie, které mohou způsobovat konkrétní nemoci, ostravský výzkum který analyzoval kovy v ovzduší neodhalil vlastně nic příliš přínosného.

2. Emise průmyslu

Zatímco v Číně mají průmyslové podniky povinnost zveřejňovat informace o vypuštěným emisích online “v reálném čase” (!), v Česku se vede politický boj za omezení registru IRZ, kde lze informace o emisích dohledat jenom zpětně za celý rok. Různé extrémní epizody tak zůstanou schovány v celkových statistikách, a Ostravané se nedozvědí, kdo jim tento den trávil ovzduší látkami způsobujícími leukemii. Můžou se až o rok později podívat do celkových statistik, které navíc možná budou v budoucnu výrazně omezeny.

Čína některým podnikům výrobu přímo zakázala, v Česku dostal Evraz výjimku a může nad limity znečišťovat dál, přestože se ví, že výrobu sám v budoucnu tak jako tak ukončí.

3. Aktuální informace pro veřejnost

Čína si stanovila roční i denní limity nejen pro PM10, ale i pro PM2.5 a benzo[a]pyren, a především spustila monitorování PM2.5 ve velkém množství čínských měst.

V ČR neexistuje denní limit pro PM2.5, stejně tak neexistuje denní limit pro Benzo(a)pyren, Český hydrometeorologický ústav tak nemá povinnost tyto koncentrace měřit pravidelně každý den a zpřístupňovat je veřejnosti, ani je hodnotit s ohledem na zdraví. Koncentrace se tak nevyskytují na hlavní informační stránce, lze se k nim pouze doklikat na některých vybraných stanicích (předem není jasné, na kterých se měří), kde jsou pouze v nepřehledné číselné formě – bez indikace, zda daná koncentrace je nebezpečná pro zdraví, či nikoliv. O koncentracích benzo[a]pyrenu se dozvídáme až s více než ročním zpožděním po vydání ročenky. Jaká byla koncentrace benzo(a)pyrenu v jednotlivé dny není možné zjistit.

Polský Krakow se rozhodl ukončit topení uhlím, v Londýně silně omezují dopravu, v Číně regulují průmysl a mají jasně dané a sledované limity koncentrací.
Co dělá ČR, kromě dotování výměny nevýznamného množství kotlů na černé uhlí za kotle na … černé uhlí…

This entry was posted in Prach a čistota ovzduší. Bookmark the permalink.