Že je na tom Moravskoslezský kraj co do zaprášenosti ovzduší spatně, už se tak nějak ví. Lidé sledují ukazatele prachu PM10, dokonce na to vznikla mobilní aplikace Smog alarm. Víme, že se nám prach dostává do plic, a váže na sebe další látky. Ty další látky jsou ale často mnohem zásadnější, než samotný prach. Dnes to bude o benzo(a)pyrenu.
Benzo(a)pyren způsobuje mimo jiné:
- fragmentaci DNA ve spermiích = neplodnost,
- zvýšený výskyt mikrojadérek v buňkách,
- zvýšenou obezitu dětí,
- oxidační poškození lipidů = urychluje stárnutí,
- zapříčiňuje vyšší výskyt zhoubných nádorových onemocnění,
- způsobuje nízkou imunitu novorozenců a jejich vysokou nemocnost, zvláště na nemoci horních cest dýchacích.
- je to prokázaný karcinogen a mutagen
Více zde, zde, zde (str. 449), nebo zde.
Doporučený limit Světové zdravotnické organizace je 1 ng/m3. Je rovněž dobré nedívat se na celý roční průměr, ale zhodnotit kratší časová období. Já jsem z dat pro rok 2010 vybral pro každou sledovanou oblast tři nejhorší a nejlepší (s největší, resp. nejmenší koncentrací benzpyrenu) měsíce a spočítal průměrnou koncentraci pro tato pomyslná tříměsíční období. Vypadá to takto:
Výrazný vliv na fragmentaci DNA ve spermiích (a tedy neplodnost) začíná již od koncentrace 7,5 ng/m3
To byly nejhorší tři měsíce. Možná by se mohlo zdát, že nejlepší tři měsíce budou vypadat jinak – nebudou obsahovat smogové situace, často zmiňovaná lokální topeniště nebudou topit, a tak vzdoušek bude krásně čistý všude. Není tomu tak, žebříčku opět vévodí ta samá místa. Ostrava Radvanice překračují doporučený limit dokonce i ve třech nejméně znečištěných měcících.
