Science café o vlivu znečištění ovzduší na zdraví

Jak jsem zmínil v předchozím blognutí, zúčastnil jsem se Science café na téma znečištění ovzduší a jeho vlivu na zdraví. V tomto blognutí bych se chtěl zaměřit již na to podstatné – co na této akci bylo řečeno.

Poznámky níže jsou neutříděné zápisky všeho z mého osobního pohledu zajímavého. Nelze si z nich tedy vytvořit nějaký ucelený obrázek o tom, čemu se vlastně v podstatě akce věnovala, co bylo hlavním sdělením vystupujících vědců. Doufal jsem totiž, že slajdy z prezentací budou k dispozici na internetu, bohužel se tak zatím i přes mou emailovou žádost nestalo.

Abych tedy alespoň velmi stručně nastínil, o čem akce byla: Vystoupil zde nejdříve MuDr. Miroslav Dostál, DrSc. a referoval o detailním výzkumu, který prováděl jeho tým na ostravských občanech před několika lety. Dále hovořil o pasivním kouření a o prachových částicích. Mezi jinými zjištěními prezentoval rovněž data doktorky Schallerové.

Jako druhý vystoupil MuDr. Radim Šrám, DrSc., který hovořil o výzkumu v Teplicích v 90. letech a dále především o vlivu benzo(a)pyrenu na zdraví lidí. Jeho prezentace byla asi z poloviny podobná této.

A nyní už k mým neutříděným stručným poznámkám. Pokud není uvedeno jinak, tak se týkají především Ostravy, potažmo Moravskoslezského kraje. Nejprve poznámky z prezentace doktora Dostála.

Doktor Dostál hned na začátek bez obalu řekl, že za znečištění může především ArcelorMittal.

Novým faktem pro mne bylo, že Ostrava – Poruba je relativně čistá část města, nemocnost dětí tam je v normě, stejně tak znečištění ovzduší ve srovnání s Bartovicemi / Radvanicemi je výrazně nižší.

Pro mne asi nejzásadnější a nejděsivější výstup Dostálova výzkumu – více jak polovina novorozenců v Bartovicích / Radvanicích prodělá v prvním roce života více jak pět opakovaných nemocí horních cest dýchacích! Pokud máte miminko v této části Ostravy, počítejte s tím, že bude každé dva měsíce nemocné.

Procento matek kuřaček je v Ostravě stejné jako kdekoliv v jiných částech republiky, toto lze velmi spolehlivě měřit pomocí výskytu kotininu v moči.

Zdravotní úřad Ostrava měřil výskyt ultra-jemných částic v Bartovicích a usoudil, že jejich zdrojem je průmysl. Když ale ten samý ústav tyto výsledky prezentoval na přednášce v Ostravě, zapomněl tento závěr zmínit.

Další poznámky jsou z prezentace doktora Šráma.

Na úplném začátku své prezentace měl doktor Šrám slajd, ve kterém byl koláčový graf zdrojů znečištění ovzduší v Teplicích v 90. letech. Tyto údaje vycházely ze skutečného rozboru a analýzy nečistot v ovzduší a rozbor byl proveden americkou institucí (u nás na to tehdy nebyly kapacity).

Doktor Šrám zmínil, že se v posledních letech úmrtnost žen na Ostravsku srovnala s úmrtností ve zbytku republiky, což zřejmě přičítá jejich lepšímu zdravotnímu stylu.

Karcinogenní polyaromatické uhlovodíky (k-PAU / PAH) jako například benzo(a)pyren snižují porodní váhu, snižují plodnost mužů.

Roční průměr benzo(a)pyrenu je nesmyslný ukazatel, koncentrace benzo(a)pyrenu velmi kolísají, je důležité se dívat na kratší období (jednotlivé měsíce, týdny). V zimních měsících bývá v Ostravě taková koncentrace benzo(a)pyrenu, která už má vliv na spermie. Tak trochu pozitivní je, že ty mají schopnost se z tohoto vystavení jedům zotavit během osmi dní.

Benzo(a)pyren je produkt nedokonalého spalování, zejména v průmyslu.

Šrámovi jeden z ministrů řekl, že je pouze jeho názor, že za znečištění může průmysl.

K dramtickému zvýšení nemocnosti dětí v Ostravě Bartovicích došlo po roce 2003, tedy v tom roce, kdy ArcelorMittal koupil Novou huť a zvýšil výrobu.

Řeč přišla i na známy gen XRCC5, který je nyní díky Jarkovi Nohavicovi znám jako Ostragen. Byl zmíněn už poměrně populární fakt, že tento gen je aktivnější a jistým způsobem zvyšuje odolnost obyvatel proti smogu. Doktor Šrám zdůraznil, že to je za cenu zkrácení délky života v dlouhodobém horizontu (tedy úmrtnost neporoste hned, ale třeba až za 20 nebo 30 let).

Doktor Šrám zavtipkoval i na adresu náměstka Madeje: “Madej je známý příznivec těchto studií” (studií doktora Šráma). V následné diskuzi byl doktor Šrám dotázán na známou aféru, kdy mu náměstek Madej vyhrožoval žalobou za šíření poplašné zprávy, pokud publikuje výsledky svého výzkumu. Doktor Šrám zmínil, že opravdu dostal dopis od advokátské skupiny, kde jeden z advokátů měl příjmení Drobil. Vyzývali ho, aby odvolal výsledky svého výzkumu. Doktor Šrám konstatoval, že nic takového samozřejmě neudělal, ale že se mu nic podobného za celou jeho dlouhou kariéru vědce ještě nestalo.

Doktor Šrám se informoval, že v Kanadě i Belgii podniky ArcelorMittalu vypouštějí benzo(a)pyren v koncentraci 1 nanogram na metr krychlový, zatímco u nás je to 10 nanogramů.

Benzo(a)pyren se váže především na nejjemnější částice – mají totiž jinou strukturu, než velké, a mají mnohem větší povrch – tedy mnohem více místa, kde se můžou jedy jako benzo(a)pyren zachytit.

Šrám zmínil, že před ním ředitel ArcelorMittalu pro životní prostředí, Petr Baranek, prezentoval, jak se jeho týmu “podařilo” namodelovat situaci, kdy dva tisíce domácností vypouští 16x více benzo(a)pyrenu, než celý ArcelorMittal. Doktor Šrám se tomuto “modelování” zcela upřímně vysmál.

Zmíněno bylo i lhaní primátory Ostravy, a to konkrétně jeho v televizi prezentované výmysly o tom, že v Londýně je horší vzduch, než v Ostravě. Není to první případ Kajnarova lhaní.

V následné diskuzi jsem položil dotaz, zda někdy nějaký výzkum dá takové výsledky, jako byly v prvním slajdu Šrámovy prezentace – tedy jasná identifikace zdrojů znečištění, na základě skutečného rozboru látek v ovzduší. Přítomní vědci se shodli, že jediné co k tomu chybí, je (politická) vůle, jelikož se jedná o finančně náročný projekt. Dokonce existují organizace, které samy nabízely podobný výzkum provést. Doktor Šrám konstatoval, že zorganizovat takový výzkum by mu trvalo pouhých 14 dní – pochopitelně na to ale nemá finance. V německém pohraničí probíhá projekt Ultraschwarz, který právě toto dělá – analyzuje vzduch a vyvozuje zdroje znečištění. Proč není možné tento projekt provést i na Ostravsku, je mi záhadou. Údajně by podobné výstupy měl přinést projekt Air Silesia, o čemž mám já osobně zatím velké pochybnosti.

Doporučené limity WHO pro benzo(a)pyren vycházejí z velké části právě z výzkumů doktora Šráma.

Ostravané měli podle prováděných výzkumů lepší přísun vitamínů, než obyvatelé jiných srovnávacích krajů. (Zdá se tedy, že to s jejich životním stylem nemusí být až tak špatné, jak se někteří ministři a poslankyně snaží naznačit.)

Kraje mají povinnost každé tři roky vydávat strategii ke zlepšení stavu ovzduší.

Podle poslankyně Konečné jsou již k dispozici první výsledky jistého výzkumu, na kterém participuje ČHMÚ Ostrava (patrně jde o Air Silesia?), ze kterých plyne, že lokální topeniště mají na znečištění mnohem větší vliv, než se čekalo. Zaslal jsem do ČHMÚ Ostrava e-mail, abych si toto konstatování ověřil.

Měření kvality ovzduší v českých kuřáckých restauracích zjistilo, že koncentrace PM10 se v nich pohybuje kolem 100 µg/m3. Jde tedy o koncentraci, která je v imisních hlášeních vyhodnocována jako “5 – špatná”.