Vliv dopravy na znečištění ovzduší

Jelikož se chystá diskuzní večer o dopravě a jejím vlivu na kvalitu ovzduší a já jsem se zatím vlivem dopravy nezabýval, rozhodl jsem se udělat rychlý průzkum internetu na téma nízkoemisních zón – jaký měly efekt tam, kde již byly zavedeny.

Zaměřím se pouze na polétavý prach, odkazované materiály ale většinou hovoří i o NO2. Čísla vypadají malá, ale některým místům pomohla výrazně snížit počet dní, kdy je překračován imisní limit.

V rozborech je často vidět, že vliv je pouze velmi lokální – ovzduší je znečištěno místní dopravou jen částečně, značná část znečištěného ovzduší přichází z okolí (i z dopravy ve vzdálenějším okoly, mimo nízkoemisní zónu). Myslím si, že zvlášť pro Moravskoslezský kraj bude platit, že jedna malá lokální změna kvalitu ovzduší v celém regionu neovlivní – důkazem budiž např. Český Těšín, který je značně plynofikovaný, není v něm výrazně znečišťující průmysl a provedl různá opatření pro odklonění dopravy mimo město, přesto jsou jeho úrovně znečištění ovzduší stejné jako jinde v MSK.

Nyní již k samotným číslům:

Dánsko, období 2008-2011: závěry.
Doprava se na znečištění PM2.5 podílela ze 40 %, její podíl se po zavedení nízkoemisní zóny snížil o 12 %, tedy nízkoemisní zóna zlepšila kvalitu ovzduší o 5 %.

Švédsko, 1999: shrnutí, jiný zdroj
Snížení emisí PM10 odhadováno na 15 až 20 %, z toho pro velké vozy o 40%. Zlepšení kvality ovzduší pak celkově o 0.5 % až 9 %.

V Londýně se zlepšení ovzduší vlivem nízkoemisní zóny jeví podobně jako v Dánsku – v absolutních číslech o 0.75 µg/m3zdroj.

V Německu v roce 2009 odhadovali, že nízkoemisní zóna zlepší kvalitu ovzduší o 12%.

Německo zdroj
Snížení emisí dopravy o 24%, zlepšení kvality ovzduší o 3%.