Lokální topeniště – tak jak to je?

Pokud vám připadá, že informace zde prezentované jsou zmatené, a pokaždé naznačují něco jiného, nepletete se. Sám bych se v těch protichůdných tvrzeních chtěl vyznat.

Může za to průmysl!…?

Včera jsem zde odkazoval prezentace z veřejné debaty, ze kterých vyplývalo, že vliv lokálních topenišť (domácností vytápějících si svými vlastními kotli) na znečištění ovzduší v MSK je významný. Samotné Ministerstvo životního prostředí disponuje grafy, kde je tento vliv dokonce 38%!

Proti tomu ale zase stojí Radim Šrám z Akademie věd ČR, který tvrdí (+ zde), že za situaci z 80% může průmysl.

Kdo se v tom má vyznat?

Je pravda, že MŽP hovoří o prachu, zatímco Šrám o benzo(a)pyrenu. Je pravdou, že benzo(a)pyren je v prachu v MS kraji přítomen ve výrazně vyšší koncentraci, než kdekoliv jinde.

Doprava za to nemůže

Další ilustrací toho, jak svévolně čísla mohou lítat je rozdíl mezi prezentací ze včera linkované debaty, kde se uvádí vliv dopravy na znečištění prachem v úrovni 49%, zatímco výše linkovaný materiál z MŽP hodnotí vliv dopravy 20%. Jak proboha může vznikat takovýto rozdíl ve statistikách??

Pokud by se zdálo, že se alespoň dá shodnout na tom, že za prach může průmysl, doprava a topení tak nějak vyrovnaně, a za ten benzo(a)pyren může hlavně průmysl, hned je zde druhá ze dvou výše zmiňovaných prezentací, kde se praví:

Jen lokální topeniště bez působení ostatních zdrojů (průmysl a doprava) by způsobily na významné části území kraje více než 20 násobné překročení ročního imisního limitu pro benzo(a)pyren.

Vzhledem k tomu, že nejvyšší existující překročení průměrného ročního limitu bylo naměřeno v Ostravě-Radvanicích, a to sedminásobné (zdroj), pak by mne zajímalo, jak se ze sedminásobného překročení lze dostat na “více než 20 násobné” překročení dokonce při vynechání některých zdrojů! Zde je můj pocit, že jsem tahán za nos, zcela nejsilnější.

Deus ex machina?

Nakonec krátká citace z článku výše:

Dohadům bude brzy učiněna přítrž. Jak uvedl Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, právě teď se odehrává detailní výzkum dopadajících aerosolů, který skončí 21. února. Po jeho vyhodnocení, na němž se budou podílet i výzkumné ústavy v USA, bude přesně znám původ dopadajících exhalací.

Česká pozice

Budeme mít za pár dní k dispozici skutečně ultimátní odpověď na otázku “kdo za to může”, nebo to bude opět další z řady výzkumů a statistik, další ze zdrojů čísel, která vůbec nebudou sedět s žádnými jinými výzkumy? Kdo nás tady vodí za nos?

Jak se v tom vyznat

Na co je potřeba dávat pozor: zda ukazovaná data platí pro celou ČR, nebo pouze MS kraj – často se někomu hodí do krámu ukázat data zaprášení ovzduší za celou ČR, kde se skutečně všechny hlavní zdroje (průmysl, doprava, lokální topeniště) na společné dílo přispívají zhruba stejnou měrou. Ovšem přímo v MS kraji je průmyslových zdrojů prachu mnohem více, a průmysl se na znečištění prachem podílí více, než ve zbytku republiky.

Rovněž je důležité rozlišovat prach a v prachu obsažený (na prachu navázaný) benzo(a)pyren. Co je hlavním zdrojem benzo(a)pyrenu se mi – z té záplavy zmatených dat a statistik vždy vybraných za nějakým předem daným účelem – vyčíst nepodařilo. Svůj boj ale nevzdávám.