Ztráty z polarizace

Ke zcela zbytečným finančním a jiným ztrátám z korupce a úroků z dluhů se u nás přidávají zbytečné ztráty z polarizace.

Před dvěma lety jsem zde psal o tzv. “polarizaci”. Bylo to v době, kdy eskaloval konflikt mezi Topolánkem a Paroubkem. Tehdy mi nejvíce vadilo, že vyhrocováním jejich osobnostního konfliktu se nenápadně dostávají do pozadí ostatní problémy a společnost je zaměřená jen na televizní konflikt a je podvědomě nucena se přidat na jednu nebo druhou stranu – asi jako když se v autobuse začne nějaký cestující hádat s řidičem.

Později Topolánek i Paroubek opustili politické jeviště, a zdálo se, že polarizaci na chvíli odzvonilo. Samozřejmě to bylo jen zdání. Vždy zde bude existovat jistá míra polarizace, vždy zde budou názorové proudy, které se navzájem naprosto popírají. Je jen otázka do jaké míry je ještě prospěšná pro budování konstruktivní kritiky názorů, a od jaké míry už začíná způsobovat zbytečné škody.

Polarizace se projevuje i v tom, jak jsou u nás vnímány volby. Ve slavném vystoupení Kateřiny Jacques v pořadu Uvolněte se, prosím většinu společnosti zaujala její neschopnost vysvětlit, co je to biomasa. Mě osobně až tolik, co ví Jacques o biomase, nezajímalo. Daleko více mě zarazilo a znechutilo, jak si Jacques vykládá moderní demokracii. Tvrdí přímo, “vy nemůžete dělat samozřejmě jako běznej občan nic, vy musíte dělat, až budou ty volby” (2:45 zde). Spolu s tím, jak Jacques pořvávala na odpůrce radarového systému USA “Táhněte do Ruska” to ve mě posílilo přesvědčení, že tuto političku ani její stranu nechci nikdy znova volit. Zbavování se a vyhánění lidí s jiným názorem (či za jiných okolností s jinou národností nebo barvou pleti) se mi zcela protiví, a je jedno, zda jde o názor, s kterým momentálně souhlasím nebo nesouhlasím.

Navíc celé takové myšlení je znovuzrozená polarizace – buď my, nebo vy – teď volič, a teď my politici – trvalý souboj a konflikt.

Zelení rovněž svým způsobem přispěli k jednomu z nejzřejmějších špatných důsledků polarizace. Důsledek, který byl v médiích k vidění několik měsíců – solární elektrárny. Byli to pravděpodobně Zelení (později potažmo jejich ministr), kdo nesmyslným způsobem nasadili obrovskou podporu solárních elektráren, aby následně další vláda tuto podporu drastickým způsobem seškrtala, zrušila – dokonce s pokusem o zpětnou rektroaktivitu (to už musel zarazit Ústavní soud). Zelení zřejmě vůbec nehleděli na to, co může přijít, až oni (či jejich ministr) nebudou u moci. Důležité bylo pouze to, že tady a teď měli v rukou moc danou výsledkem od voleb.

Následně se stalo to, že podnikatelé, kteří viděli v solárních elektrárnách šanci, byli “po zásluze” potrestáni. Paradoxně tak nová pravicově-liberální vláda nejvíce potrestala to, čím se zaštiťuje, že by chtěla nejvíce podporovat – snaživé podnikatele, kteří se nebojí využít příležitosti. Promarnily se investice, půjčky, materiál, lidský čas a touha něco prospěšného budovat.

Nechci hodnotit, kdo na tom má největší vinu, zda Zelení tím, že podporu nadstřelili a neohlíželi se na to, co by mohlo přijít po nich, nebo současná trojkoalice, která ve svém škrtacím běsnění podporu výrazně zrušila. Pravda bude totiž jako obvykle někde uprostřed. A uprostřed stojí právě polarizace. Vyhrocování postojů – dojem, že můj názor je jediný správný a je potřeba ho prosazovat stůj co stůj, nehledě na cokoliv (třeba na budoucnost).

Podobně špatně může skončit i proreformní snažení současné vlády. Je zcela jedno, zda jejich návrhy reforem jsou dobré nebo špatné. Problematické je, že nikdo netuší, co se stane, až přijdou další volby. Je zjevné, že vláda má nízkou podporu a v příštích volbách by vyhrála levice, která by mohla klidně všechny reformy opět zrušit. Opět bychom se tak dostali do situace zbytečných ztrát, protože reformy něco stojí. Je nepodstatné, zda odboráři kritizují reformy odpodstatněně nebo ne. Podstatné je, že mají oporu velké části společnosti, a příští volby tak mohou jejich postojům dát větší sílu.

Vládní koalice by se neměla donekonečna zaštiťovat vítězstvím v minulých volbách. Volby nefungují tak jednoduše, jak to někteří politici prezentují. To, že někdo někomu dal nebo nedal hlas, nebo dokonce nepřišel k volbám, to může mít velice složité důvody, které by si politici neměli vykládat, jak se jim zlíbí. Volič často nemá zcela vyhraněný a jednostranně zaměřený názor (i když ho k tomuto politici topolánkovsko-paroubkovského typu chtějí převychovat). Výsledkem špatného výkladu záměru voličů může být přehnaná polarizace, a následně ztráty z ní plynoucí.

One thought on “Ztráty z polarizace

Comments are closed.