Volební program ODS

Rubriku jsem zakládal v době, kdy byly volby plánovány na podzim 2009. Jelikož pak došlo k jejich posunutí, psaní do rubriky jsem odložil.

Teď už nemám tolik motivace do této rubriky zase psát, ale přesto se o to pokusím. Bude to tedy ještě stručnější a povrchnější než minule.

První bod první části programu jsou sankce na členy vlády a poslance za nedodržování rozpočtu. Nezdá se mi, že toto by byl problém, který by stál za deficitními rozpočty, že by to byla hlavní a první priorita, kterou je potřeba řešit. Připadá mi to jako populismus.

Dále se hovoří v procentech o kolik se co zlepší, ale nehovoří se o tom, jak se to zlepší. Nerozumím tomu, jak souvisí penzijní připojištění a spoření s budoucností bez dluhů. Pokud lidé začnou své důchody řešit přes soukromé fondy, na státním systému zůstanou pak lidé “neatraktivní” a tak to celé opět více zatíží rozpočet, zatímco soukromé fondy si namastí kapsu. Možná to posuzuji příliš stejně jako zdravotní pojištění.

Řešení pracovních míst – opatření typu “pokud živnostník vytvoří pracovní místo” myslím povedou k vytváření pracovních míst, o kterých nikdy nikdo nebude vědět a nikdy nikdo na ně nebude přijat.
Různé formy úvazků (pružnější pracovní doba) bych odhadoval jako krok správným směrem, leč je to popsáno dost vágně.

Sociální dávky – další spousta velmi vágních formulací. Nelidské strhávání částek ze sociálních dávek jednou narazilo u soudu, teď to chce ODS posvětit zákonem. Nevím jaký je poměr mezi těmi, kdo prostě jen neplatí, a kdo ty peníze jednoduše nemají (např. kvůli chycení v dluhové pasti). Myslím, že jde o dost nebezpečné opatření, které přinese velmi málo peněz, ale jen působí dobře na skupiny lidí, kteří často používají úrážlivé slovo “socka”.

Práce ve veřejné službě nejsou. Přijde mi to jako virtuální přelití problému jinam. Člověk nastoupí k veřejně prospěšným pracem, kde stejně nebude mít co dělat a bude dál dostávat ony dávky. Místo toho by se mohl dovzdělávat, dělat kurzy atp. Zmínka o těchto možnostech opět velmi vágní.

Řešení nelegální práce ODS vidí jak jinak než trestáním zaměstnanců, kteří povětšinou nemají na výběr, než vzít práci na černo, nikoliv trestáním těch, kteří raději někoho zaměstnají na černo, než aby se obtěžovali ho zaměstnat v normálním pracovním poměru. K tomu formulace o cizincích a další pravicový populistický slib je na světě.

“Řešení pro rodinu” obsahuje konkrétních návrhů více, i když je zde opět pár vágních formulací. Účel odstavce “Dobrovolný převod 1% z pojištění na zvýšení důchodu rodičům” jsem nepochopil.

Část o zdravotnictví mně překvapila častým používáním slova regulace a kontrola. Jsem rád, že ODS nechce hnát svou ideologii do extrémů i ve zdravotnictví, celá pasáž vypadá velmi střízlivě a mohla by vést ke zkvalitnění zdravotnictví. Pokud na to budou peníze.

V části o školství se hovoří v první řadě o půjčkách a následně “jen tak” mezi řečí o školném. Školství potřebuje víc peněz, dovzdělávání starších by mělo patřit do podpory zaměstnanosti.

V opatřeních proti korupci je dle mého názoru málo preventivních opatření, i když ta hlavní tam jsou. Zbytečně velký prostor je věnován vyjmenovávání zvyšování různých trestů, jako by to někomu činilo požitek.

Celkově: program je stručný, místo možná až příliš, povětšinou střídmý a “převážně neškodný”, chybí zahraniční politika, NATO, EU, apod., osobní svobody (registrované partnerství apod.), vztah k církvím. V těchto oblastech se asi čeká, že každý zná konzervativní postoje. Tedy přesně to, v čem je ODS na opačném pólu než názory moje. Jinak si myslím, že se ODS snaží distancovat od TOP09 a působit trochu více sociálněji, což mě těší, avšak za stručnými a vágními formulacemi se může ukrývat kde co.

This entry was posted in Volby 2010 (2009). Bookmark the permalink.

3 Responses to Volební program ODS

  1. t says:

    Budu reagovat ne na program samotný, ale jen poznámkami rozvedu tvé postřehy.

    Myslím, že nedodržování rozpočtu z velké míry stojí s lobisticko-korupčními tlaky. V navrhovaném systému bych viděl vznik mezery pro doplnění ztráty z platu "bočním" příjmem. Možná by stálo za to popřemýšlet o polském řešení, kde je třeba k překročení určité výše dluhu přijetí ústavní většiny. Kdyby tohle bylo u schodků, tak by hned jak plánování tak dodržování rozpočtu vypadalo jinak.

    Problém soukromého řešení vidím hlavně v tom, že vznikne velké množství lidí, kteří si na důchod nikdy nebudou mít z čeho našetřit. Pokud je medián mzdy někde kolem 19 000 kč tak se obávám, že by 25-40% lidí ze svých mezd kolem 10-12 000 prostě neměli z čeho do těch fondů dávat. Takže by za dvacet let vznikl opět problém – co s těmi statisíci starých a nemohoucích bezdomovců na ulicích??? Těm co si chtějí už nyní přispořit navíc v tom nic nebrání. Osobně na penzijní fond sázet nebudu, pokud už na to budu mít peníze, tak nemovitosti, bezpečné akcie, atp. Fondy mají dlouhodobě režijní náklady ve výši 30% vkladu. Díky pěkně.

    Vytvoření pracovních míst – pořád ten stejný nesmysl. Dokud nebudou zakázky, nebude co dělat. Můžeme se bavit o zvyšování konkurenceschopnosti investicemi do výzkumu a vývoje, ale dotace na pracovní místa ve firmách, které by jinak zaměstnance nepřijaly, protože by pro ně avidentně neměly práci…

    Práce ve veřejné službě v určitém rozsahu jsou velmi motivujícím prvkem. Pokud jsou nastaveny na například 30% obvyklé měsíční pracovní doby a ohodnoceny ca 30% minimálního platu, tak si myslím, že mnoho lidí, kteří jinak byli zvyklí sedět doma a nic nedělat, už jen to že stejně se musí zvednout a sbírat ty papírky na ulicích, donutí jít a hledat si třeba i tu minimálně placenou mzdu. A těm kteří se nevyhýbají práci těch 30% pořád nebrání ve zvyšování kvalifikace a hledání místa. Samozřejmě, tohle jsou zásahy, které se mají dělat hlavně když je nezaměstnanost kolem 5% a přebytek pracovních míst, ne když je na jedno pracovní místo 80 uchazečů, pak jde o čistý populismus. Střednědobě to však dává smysl.

    Řešení pro rodinu – je nutné se vrátit k společnému zdanění manželů (případně i partnerů jak ve smyslu buzen tak nesezdaných hetero) a současně místo vyplácení dávek na děti dávat daňové úlevy + antikoncepci zdarma + vysoká prospěchová stipendia už od základní školy. Domnívám se, že by to jednak zvrátilo současný trend, že se děti rodí téměř výhradně do nízkopříjmových rodin a současně nízkopříjmové rodiny ve velkém procentu případů nemají žádný zájem na vzdělání a zlepšení sociální situace svých potomků (nejen cikáni, ale i mnozí gadžové).

    Když je v jedné větě zdravotnictví a ODS tak mi hned vytane na mysli privatizace. Nic proti privátním nemocnicím, když si je zkaládají lidi jako Chrenek ze svých miliard na zelené louce, ale chci aby nejširší možná péče byla zajištěna veřejným zdravotnictvím. Nevěřím, že ODS bude mít snahu zachovat co největší podíl veřejného sektoru.

    Nelegální práci je samozřejmě nutné řešit postihem zaměstnavatelů. A zejména zaměstnavatelů zahraničních černých dělníků. Pár středních manažerů poslat za mříže a hned vznikne lavina nových míst pro nekvalifikované české občany (namísto černých zaměstnanců z východu).

    Školné? Školní půjčky? Cože? Ne!

    ODS a řešení korupce? V 2006 jsem si myslel, že dosavadní vlády byly zkorumpované a že ODS (která na tom velmi stavěla kampaň) aspoň tohle může vyčistit, i když jsem se jinak s jejich programem nemohl na mnohém shodnout. Bohužel nastal přesný opak. Zloděj křičí chyťte zloděje. Kdepak…

    Nějaké postřehy k mým postřehům? Už se těším na další díl, Honzo 🙂

  2. johnny says:

    Ty veřejné práce – myslím že tam psali dolní mez 20 hodin, horní 40, tj. rozmezí 50-100%. Souhlasím s tím co píšeš, jen prostě nevím kde se pro takové množství lidí vytvoří každý den 4-8 hodin smysluplné práce.

    Školné jsem komentoval tak stručně, že asi není jasné, co jsem tím vůbec myslel. Studentské půjčky jsou určitě potřeba (naše banky nic takového nenabízejí, pokud rodiče nemají peníze, není věřitel, studentovi nepůjčí) ale jakékoliv školné neschvaluji. V další větě jsem chtěl okomentovat, že v programu úplně chybí nějaká zmínka o tom, že je na školství potřeba dávat více peněz.

  3. n says:

    Mám takový pocit, že zavedení půjček pro studenty a studentky, kteří by si nemohli dovolit studium na veřejné vysoké škole (v situaci bez školného) by mohlo vést část rodičů i z, řekněme nižší střední třídy, k tomu, aby nutili své děti k tomu, aby si ony půjčky vzaly, i když by na to rodina jako celek měla, jen aby nemusela částečně omezit své konzumerské možnosti.

    Dál mi vadí, že se mladí lidé už od začátku učí žít na dluh. Žít na dluh podlě mne není normální ani v mikro ani v makro světě. Sociální stipendia mi přijdou jako méně zavazující řešení.

    Díky, že ty programy čteš a referuješ o nich, JohnNy.

Comments are closed.