Praví třicátníci

Když jsem s někým probíral video Přemluv bábu, utrousil jsem, že nejvíc pravicově zfanatizovaní jsou podle mých zkušeností lidí okolo 30-35 let věku. Nemohl jsem si ale vzpomenout, kde jsem toto v poslední době i četl.

Pro příště si to poznamenám i sem na blog.

Mnohem více je těch, kdo si pouze myslí, že bez sociálního státu se už navždycky obejdou. Jsou to mladí lidé, vysokoškoláci, žijící hlavně ve velkých městech. Právě to je nejpočetnější skupina pravicových voličů. Patří mezi ně většina vysokoškolských studentů a hlavně nastupující vysokoškoláci kolem 30 let věku. Tvoří jádro pravicových voličů a kromě KSČM odmítají velice tvrdě i sociální demokracii.

Tito lidé zatím opravdu sociální stát skoro k ničemu nepotřebují. Žijí si vcelku dobře a je velkým paradoxem, že si žijí dobře do značné míry díky předlistopadovým poměrům. Minulý systém totiž udržoval velice nízko počty vysokoškoláků. U nás jich bylo méně než 8 %, zatímco ve Francii či v Německu je v populaci téměř už 30 % vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Protože u nás bylo vysokoškoláků v minulosti málo, nemají ti dnešní téměř žádné problémy najít uplatnění a velká část z nich má relativně vysoké platy. Předlistopadový systém dnešní mladé pravici vytvořil skvělé nástupní podmínky do života. Zbavil ji konkurence. Starší kohorty vysokoškoláků postupně odcházejí a uvolňují vlně mladých místo.

Jan Keller: Dva druhy pravicových voličů

Výplody serveru novinky.cz obvykle nikdy nekomentuju, ale teď to bude k tématu. Novinky.cz udělaly krátký sestřih rozhovorů s “lidmi” o tom, co si myslí o onom videu. Překvapivě jsou ve videu samí lidé okolo 30 let, méně překvapivě asi pouze z Prahy. Ve světle výše řečeného pak není vůbec překvapivé, že prakticky všichni se sdělením videa Přemluv bábu souhlasí.

1 thought on “Praví třicátníci

  1. Osobně jsem taky proti sociálnímu státu (nebo státu blahobytu, jak to Keller nazývá jinde), ale z úplně jiné pozice než "mladí pravicoví". Jsem proti sociálnímu státu, protože pořád zůstává státem samotným. I když vyrovnává problémy, které svobodný trh vytváří, přesto společnost do velké míry deformuje tím, že odebírá přirozenou solidaritu z rukou lidí a přenáší ji na neosobní instituce. Lidé pak nejsou solidární přímo, ale pouze nepřímo skrz stát, můžou také pouze minimálně ovlivnit, kam jejich zdroje budou směřovány. Druhá vec je, že sociální stát, stejně tak odbory, spíše pacifikuje své občany, členy, spíše než že by napomáhal k jejich další emancipaci či hlubší solidaritě meji jejími součástmi (komunitami, členy, členkami, atp.).

Comments are closed.