Asi naposledy, co jsem šel na koncert s takovými jmény. Klub sice poměrně veliký, přesto masy lidí neustále se někam tlačící, v sále plno, vedro a dusno, cena vstupného vysoká, šatna za 20 Kč, pivo za 32, zkrtátka vysoká komerce.
Navíc kvůli špatné informaci na obscure.cz jsme na místo dorazili o půlhodiny později a prošvihli tak první skupinu – Arsis. Dost velké zklamání.
U vchodu jsem zaregistroval nějakou slečnu, která se dosti neúspěšně snažila přesvědčit organizátory, že si potřebuje zajít do lékárny. Kousek od nich byla obrovská hromada plakátů ke koncertu. Proč organizátor nechal vytisknout tisíce plakátů a nezařídil raději pásky na ruce, aby diváci mohli vyjít ven na čerstvý vzduch?
Scar Symmetry hrají svůj styl poctivě, bez zbytečných keců a pauz mezi skladbama. Takže sice žánrově vůbec nezaujali, ale dalo se to vcelku vydržet ustát.
Jelikož jsme nevěděli, že jsme Arsis už prošvihli, nástup Devildriver nás zaskočil. Zvuk nebyl nic extra, výběr skladeb vcelku ok, chybělo Devil’s Son i Driving Down The Darkness, škoda. Rozjel se i nějaký circle-pit, celkově jsem čekal možná trochu větší vřavu na to, jak našlápnutá tahle metal-hardcore skupina je.
Bubeník si bohužel párkrát pomáhal a kopákový “kulomet” přepnul do polovičního tempa a posunul tak skladbu někam trochu jinam. I některé skladby, z těch, co jsem neznal, zněly poněkud neDevildriverově. Kromě těchto občasných sklouznutí k “průměru” vcelku povedené vystoupení.
Behemoth jsem viděl už dvakrát, obojí lze dohledat někde tady na blogu. Poprvé hráli skladby zbrkle rychle, podruhé, na festivalu, jsem neměl příliš dobrý zvuk kvůli tomu, kde jsem stál. Teď byl zvuk v pořádku, tempo taky – ale jen na začátku skladby. Nejvíce to bylo slyšet v Conquer All, kde v jistých částech naprosto nepochopitelně zpomalovali, aby na konci vyhrávky zase zrychlili. Takhle se prostě nehraje.
Conquer All jsem si pak pustil i z alba a zjistil, že sice celkově je tam tempo vyrovnané, občas někdo “padá” dopředu jako by už už chtěl zrychlit, nebo to trochu místy sedne.
Více hraní s metronomem by to asi spravilo.
Další, z mého pohledu minus bylo prokládání historie a současnosti kapely – tj. black metal vs. death metal. Doprostřed toho všeho ještě zpěvák přišel s komunikací s diváky ve stylu “This is Behemoth” (pro jistotu několikrát.. co když někdo neví, kdo jsou headlineři tohodle koncertu…) a bezkonkurenčně nejstupidnější hecování publika: “say yeah! say fuck yeah!”, na pódiu dvojhlavá orlice, před tím jakési železné kobry, v pozadí černobílý plakát nějaké bohyně.
Tímhle smícháním všeho se vším si mě Behemoth nezískali. Kdyby hráli pořádně svoje nové death metalové věci, budiž, kdyby hráli se správnou atmosférou starší black metalové atmosferické věci, budiž. Ale prokládat všechno se vším, snažit se zavděčit všem, na to jsem trochu alergický.
Bubeník uprostřed koncertu vystřihl skoro dvouminutové sólo, nebylo zlé, ale ani nijak zvlášť oslnivé. Sice rychlé, ale krátké a málo nápadů. Mohl hrát rychle a dlouho nebo aspoň parádně. Takhle to bylo “ani Roddy ani Frost”.