České dráhy znovu-vynalezly 3. třídu

Vztek, zlost a bezmoc – tak asi tyto pocity jsem měl možnost zažít hned dvakrát v poslední době při využívání úžasných služeb Českých drah. Pokud jste si mysleli, že vlakoví průvodčí rozeznají vlak od autobusu, anebo jste měli za to, že koupením jízdenky si kupujete nějakou službu, mýlili jste se…

Příběh první, podtitul: Slabé kafe

Jelikož do vlaků Ostrava – Praha nasedám většinou ve stanici, odkud vlak vyjíždí, nebývá obvykle problém sehnat volné místo k sezení i bez místenky jakéhokoliv typu – u stolku, u okna, v kupé, …
Stejně tak jsem nastoupil před 14 dny do vlaku, čekajícího na nástupišti, s třetinovým obsazením míst. Vybral jsem si své místo a začetl se. O několik řad za mnou seděla trojice studentů u stolku a po dvojicích seděly kolem nějaké páry (vůz autobusového typu s chodbou uprostřed).
V tom do vozu vstoupí průvodčí a začne do cedulek nad sedadla sázet jednu expresní rezervaci za druhou.
Přirozeně to všechny přítomné namíchne, protože to znamená potupné balení si svých věcí a nutnost přesunout se někam jinam.

Milá paní průvodčí místo profesionálního chování člověka, který aspoň trochu umí mluvit s lidmi a reprezentovat společnost, za kterou pracuje, uštípne jen podrážděné “nojá za to nemužu, teď to přistavili, to jinak nejde”.
Plně chápu, že paní za nic nemůže, ale aspoň omluvit by se mohla. I kdyby onu omluvu měla opakovat v každém voze několikrát.
Zvedám se tedy a jdu si hledat nový flek…

Příběh druhý, podtitul: Silné kafe

Tohle je čerstvá dnešní pecka. A to doslova (c) Nova.
Velikonoční pondělí dávalo jasnou předzvěst tomu, že pondělní odpolední vlaky Ostrava – Praha budou zažívat velikou obsazenost. Opět nastupuji ve stanici, ze které vlak vyjíždí, s ostatními cestujícími ale zjišťujeme, že na úplně všech místech ve vlaku ve všech vozech jsou místenky. Říkám si dobrá, mohlo mě to napadnout a tu místenku jsem si mohl koupit. Kdyby ale nebyla tak drahá. Na druhou stranu při nákupu přes internet by měla být zdarma. Ale doma nemám tiskárnu, kde bych si ji vytisknul. Podobné nepříliš důležité “pro a proti” myšlenky zaměstnávají mojí hlavu prvních pár minut jízdy. Sedím na místě, na kterém má někdo místenku z Ostravy Svinova.
Jak v Ostravě hlavním nádraži, tak i ve Svinově nastupuje velké množství lidí, první z nich už musí stát, dostavuje se rovněž paní ve středních letech a dožaduje se mého místa. Místo uvolňuji a operativně se přesunuju o jedno sedadlo dopředu na jedno z posledních volných míst. Je zde místenka až z Olomouce, co bude tam, mě teď nezajímá, chci sedět. Vlakem bloudí cestující všemi směry, postupně všem dochází, že sednout si není kam a tak zaujímají “pozici 3. třídy” – ve stoje, kde se dá.

Jelikož studuji v Praze již nějakou dobu, několik takových exponovaných jízd jsem zažil (i když pátečním vlakům se již delší dobu vyhýbám). Několikrát byl v takovéhle situaci k vlaku přidán další vůz, kde si mohli sednout i lidé bez místenky. Napadá mě tedy velice pošetilá myšlenka – třeba by se to samé mohlo stát i teď. Dá se totiž čekat, že v Olomouci přistoupí další zástupy lidí a příliš moc jich nevystoupí, podle místenek prakticky všichni jedou až do Prahy.
Vyčkávám tedy příchodu průvodčího a znuděnou atmosféru ve voze proříznu svou svěže-kacířskou otázkou: “Prosím vás, myslíte, že se budou přistavovat nějaké další vozy?”
Na ten výraz průvodčího v tu chvíli asi dlouho nezapomenu. Nepokrytý výsměch, ironická hořkost a jakási třídní povýšenost zkřivily jeho lícní svaly a vytvořily odpornou grimasu na jeho obličeji. Napůl posměšným a napůl nechápavým tónem mi průvodčí na mou otázku odpovídá protiotázkou: “A proč bychom to, prosímvás jako, dělali?”

Tenhle malý okamžik naprosto stačil na to, aby ve mě oživil můj nejvyšší odpor a nenávist vůči všem monopolním gigantům. Ať to býval Český Telecom, Česká pošta, nejvíce pohnout žlučí mi umí právě České dráhy a teď se to stalo.
Málo jsem se na takovou chvíli chystal, veškerá snaha o slušnou diskuzi byla pryč, zděšeně se průvodčího ptám “Vy ty lidi nevidíte? Ty, co tady všude musejí stát?” Průvodčí zachovává svůj výsměšně povýšenecký výraz s jakým paní učitelka v základní škole poučuje zlobivé dítě a se smíchem se znovu ptá, “proč, z jakého důvodu bychom to dělali?”
Vztek mi pumpuje v žilách, cítím, že nejsem schopen se dál rozumě s tímhle člověkem bavit, vzdávám veškeré své snažení a jen odevzaně prohodím “aha, takže se mi ještě vysmějete do obličeje, no děkuju, nashledanou” a mimoděk dělám rukou pohyb jako bych znuděně odháněl poletující hmyz.
To je pro průvodčího ale jen impulz k dalšímu protiútoku na mě, drzého zákazníka:

“To máte jako v autobuse, tam řidič taky kolik mu nastoupí lidí, to má,” sebevědomě káže průvodčí.
Cítím svoji zlost a nervové vypětí, plně si to uvědomuji a tak raději jen nezúčastněně koukám z okna a mumlám si “no já jsem myslel, že možná, třeba! … ale tak asi nic.” Jenom další impulz pro toho nahoře!
“Kdo si zaplatil, ten jede!,” uzavírá celou přehlídku předstírané sebejistoty průvodčí.
Přítomnost průvodčího v tu chvíli je mi obtížná asi jako by mi někdo stál patou na obličeji. Otočím se jeho směrem a důrazně říkám “Děkuji!” a skutečně v duchu děkuji, že se ten člověk v tu chvíli otáčí a pokračuje v kontrole jízdenek u dalších cestujících.

Po nějaké době, až psychické napětí poleví, si uvědomuji, jak snadné to bylo, jak málo stačilo. Protivník, pro kterého vlak a autobus jsou totéž. Protivník, který se snaží naznačit, že snad ti lidé, co ve vlaku stojí, nezaplatili, přičemž sám jejich jízdenky kontroloval.
Taková příležitost na smeč to byla, jenom neztratit nervy. Krátce sdělit, že autobus se s vlakem srovnávat nedá a že cestující s platnou jízdenkou za ni zcela určitě zaplatili. A pak jen dodat, že přistavování dodatečných vozů není nic až tak neobvyklého. Mohl jsem ho mít v kapse, cestující okolo by možná příště také neohnuli hřbet a dožadovali se aspoň základního komfortu z jízdy.
Místo toho jsem ale nervy na uzdě neudržel a dokázal víceméně jen mlčet a neudělat ze sebe “vynervovaného blba”. Možná taky úspěch, ale nic moc.

Jednou jsem slyšel jednu paní průvodčí komentovat právě takovouhle “přecpanou” situaci ve vlaku “No, já nevím proč ty vozy nepřistaví, klidně i koženkové, lidi sice budou nadávat, ale posedají si tam a bude klid”. Netřeba více dodávat. Jak už jsem říkal – dodatečné vozy se k vlakům přistavují.

Aby ale tahle činnost – přidání dalšího vozu k vlaku – se stala u Českých drah normální – nesměla by společnost být zkostnatělý nedynamický monopolní moloch. Dokud v nejvyšších pozicích budou dál sedět neschopní manažeři, dokud personál nebude nijak vychováván k základní pozornosti a slušnosti vůči cestujícím, dokud někdo nerestartuje celý tenhle zapáchající systém od základu, dokud někdo nezačne dostatečně silně řvát A DOST, nic se nestane.
Křičím co můžu DOST UŽ TOHO, bez vaší pomoci to ale sám neukřičím.
Neohýbejte hřbet, když nemusíte.
Proč se obvykle ve vlaku nikdo nedožaduje svého? Proč se každý k průvodčímu chová jako by to byl nějaký pan šéf? Je to snad tím, že vlaky jezdí jen studenti bez zájmu o cokoliv a ušlápnutá vrstva, která nemá na to jezdit do Prahy vlastním autem, někdy o tom možná sní, ale dokud ho nemá, tak zatíná zuby a ohýbá hřbet?
Nechápu to, proč se tohle děje. Proč se nikdo neozve. Připadá mi to jako jeden velký na hlavu postavený nesmysl.

12 thoughts on “České dráhy znovu-vynalezly 3. třídu

  1. Jen pro info, tu elektronickou jizdenku nemusis tisknout, staci kdyz ji ukazes na notebooku, pda nebo mobilu… 🙂

    Mne se jednou stalo, ze jsem stal, i kdyz jsem mel mistenku… Mel jsem mistenku do kupecka, ktere v danem vagonu nebylo… A ta sviň v uniforme za celou cestu z Havru do Prahy nedošla…
    Volný trh, deregulaci, konkurenci a žádné úlevy na ně!!!

  2. Tak to je drsné 🙂
    Volný trh .. nevím no, v případě železnice to asi úplně nejde

  3. ale Honzo, pamatuju, jak jsi tady psal o vlaku, který vyjížděl z Prahy, měl přes hodinu zpoždění a o dva vagóny méně, a takhle tě to nerozrušilo, koukám, že s věkem ti odcházejí nervy 😉

    Jsou to kurvy. Hlavě ty prachy co za to chcou.

  4. Nechapu proc nelitas letadlem, vzdyt je to tak levne, za korunu nejdraz…

    (jo, delam si prdel, ale ten komunista to tak nejak rikal…)

    Pockej, nez dostudujes, tak tu bude zapisek o ctvrte tride lehatkove a ani nechtej vedet, co si pod tim predstavuju ;D. No, fuj teda…

  5. taky miluju vlaky-) Letos mam moznost pul roku cestovat s PKP, cili polskymi drahami a reknu vam, polsko je smerem an vychod, taky tady maji spozdeni a podobne veci, ale co se tyce slusnosti a ochotnosti pruvodcich a revizoru, mame se co ucit!!!

    fuj fuj trikrat fuj, plivu na ceske drahy!

  6. Nenacházím vhodných výrazů pro ČD. Na jejich stránkách chybí poměr: vlaky na čas/vlaky se spožděním . Ale to je jedno, stejně je šežere něco jako je Cargo. A uplně mě fascinují nálepky: Dveře nejsou za jízdy jištěny. To je něco podobnýho jako když elektrikář nezapojí zem (PE) na kovové části…, vtip je vtom že elektrikáři to jen tak neprojde ČD zatím ano. Abych to specifikoval v obou případech je to čekání na smrt!!

  7. možná zkusit Pendolino, ubude starostí, hodina času jízdy a přibude pohodlí.

  8. Zajímavý je jak jste všichni chytrý, já bych chtěl vidět tebe v tý situaci toho průvodčího, pro něj to neni žádnej med poslouchat doslova oprsklý cestující…a ještě víc nechápu jak takovouhle slátaninu můžeš napsat, přidat vozy neni tak jednoduchý, když je přidaj tak bude arogantní idiot jako si ty nadávat, že má vlak zpoždění…fakt se zamysli nad tím co tu prezentuješ,ČD na sobě začli poměrně dost makat a je to vidět, jenže najde se někdo kdo je zaslepenej tim co mu kdo řekne…

  9. Většina průvodčích je opravdu nesympatických a protivných, sotva řeknou dobrý den. V této situaci by se asi měl zachovat jinak, nepohrdavě, omluvit se, ale vlastně, komu můžeme nakazovat, jak se má chovat? Zase je chápu, když celé dny musí poslouchat "naše kecy", kdo by byl příjemný 🙂 A po těch letech.. no 🙂 I když, najdou se i výjimky, které jsou velmi milé a překvapí. Nedávno se mnou jel mladý pan průvodčí, který byl příjemný, usměvavý, pozdravil, poprosil o jízdenku, poděkoval, popřál hezký den a ještě venku zdravil ostatní lidi, co se loučili s těmi v tomto vlaku. Takových by mělo být víc 🙂

  10. HA HA JOHNY TAK AVERZE PROTI čezKÝM DRAHÝM DRAHÁM se šíří napříč cestující veřejností. a já myslel že jim křivdím. Díky moc Pěkné trefné :O)
    Napadá mě podnět na na skupinu AntiFun :O)
    – ČEZké dráhy jsou nudný a drahý –
    Vítej v klubu
    Apropo moje cestovatelské zážitky měli i pokračování.
    Později na cestě Havíř-OFF– Brno pak Brno — Přerov mě průvodčí na schůdkách z vozu přivřela dveřma :O)
    A mohl bych pokračovat!

Comments are closed.