Absurdní a stěhovaví ptáci

Mrzí mne, že jsem nedal dohromady i jen miniaturní report z demonstrace proti základnám, ale stejně se tomuhle tématu nevyhnu, protože tlak k psaní opět stoupnul na nadkritickou hodnotu, přestože zítra mám těžkou zkoušku

Pokud umíte “ponašimu”, tady čeká report mého kolegy z demonstrace, vystihuje perfektně mnohé z toho, co bych tady psal sám.

Jakožto velký příznivce Monty Python’s Flying Circus navykl jsem zpracovávat velké porce absurdností, skrytých úmyslů a významů. Celý spolek Monty Python se ale může jít zahrabat, pokud jeho smysl pro absurditu dáme do volné soutěže s vládnimi pomazanými Topolánkem, Parkanovou a Vondrou.

I když předpokládám, že každá vláda zatajuje své skutečné umýsly, po té, co si dám dohromady všechny jejich výroky, kdy na jedné straně prý občané o radarové základně rozhodovat nemohou, protože nemají dost rozumu na to, poskládat si informace dohromady, na straně druhé ty informace ani nemají, že vláda samotná žádné informace zatím nemá a vše je v jednání a nakonec že prý žádné informace ani nejsou, tak po tom všem se dovozování skrytých vládních zájmů ze směsice těhle výroků stává luštěním soustavy rovnic, která pro mne nemá řešení, alespoň ne v reálném oboru.

Velké kecy o informační společnosti a svobodě informací nám všem budou nahouby, pokud se necháme těmahle zmatečnýma řečma zatlačit mocnými do pozice, že uvěříme, že i jen základní pojetí o jakékoliv problematice je pro obyčejného člověka prakticky nedosažitelné.

Vždyť už ze stránek Velvyslanectví USA v Praze vede odkaz na web Missile Defence Agency, kde se k velice podrobným studiím o vlivu raketové obrany na zdraví dokliká každý trouba.

Když někdo tvrdí, že žádné informace nejsou k dispozici, tak namítám, že například v třetí části Programmatic Environmental Impact Statement, části N.5.4 se na čtyřiadvaceti stránkách rozebírá vliv radaru na stěhovavé ptactvo, nechybí spousta mapek, diagramů, grafů a tabulek o tom, odkud, kam, kdy a jak stěhovaví ptáci létají, v jaké výšce, v jaké rychlosti a jaké velikosti hejna.

A pak mimojiné, v hlavní části onoho dokumentu, lze například nalézt toto:
For radars to have an effect on human health, the beam operating at
full power would have to come in contact with a person and remain on them for 7.5
minutes (at 8,000 MHz) or 11.25 minutes (at 12,000 MHz). (U.S. Army Space and
Missile Defense Command, 2003)

Na závěr ještě příkládám jeden zajímavý obrázek. Ukazuje zeměkouli z velice nezvyklého pohledu. Když si tam člověk snaží umístit další radar, musí nutně začít přemýšlet, jakým směrem by asi tak ideálně měl být natočen a proč.