Jelikož se blíží termíny podávání přihlášek na Vysoké školy a dobře si vzpomínám, jak jsem přesně před třema lety brouzdal po internetu a snažil se zjistit něco, co by mně pomohlo ve výběru té pravé a jediné pomyslné budoucí alma mater, rozhodl jsem se všem podobně hledajícím tady v několika zápiscích (tenhle nebude jediný) přiblížit, jak se studuje na škole, jež se zve Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Všechny příspěvky na tohle téma naleznete v rubrice Matfyz.
V tomhle zápisku se podívám na to, co se na Matfyze vyučuje – respektive studuje – v programu Informatika.
Obecně by se daly všechy předměty rozdělit do čtyř základních kategorií: matematické, informatické, algoritmické a věci z praxe.
Matematické předměty
Pokud budete k těmto přistupovat jako k „nutnému zlu“, běžte raději na jinou školu 🙂 Na jedné straně je hloupost si myslet, že musíte být zběhlý účastník matematických olympiád, řešitel různých logických hrátek nebo že by vám měla matematika ze střední školy činit nějaké transdimenzionální extatické potěšení.
Ale bez otevřeného přístupu k matematické abstrakci to nepůjde. Co je to otevřený přístup, okomentuji níže. Ale neberte tohle až tak vážně. Vyznávám totiž názor, že ze zkušeností se středoškolskou matematikou nemůže člověk vůbec odhadnout o čem je vysokoškolská matematika. Studium matematiky vyžaduje často naučení se nazpaměť (tzv. memorování) různé poučky a definice, ač to může znít některým ve spojení s matematikou nepřirozeně. Mně osobně nejvíce pomohlo, když jsem začal matematiku brát „jenom“ jako jeden jazyků. Ona celá informatika je vlastně studium jazyka, ale o tom až jindy 🙂
Úroveň matematického vzdělání vám dá vysokou schopnost číst a porozumět vysoce abstraktnímu textu, naučí vás postupy, jak lecos spočítat. Rovněž vás vybaví pro některé aplikace matematiky v informatických předmětech, to je ale podle mně až druhotné. Kdyby šlo pouze o tohle, dalo by se vše řešit jinak. Někteří vyučující tenhle druhý důvod uvádějí jako hlavní, studenti jeho slabost snadno prohlédnou a jsou tak někdy demotivovaní se o matematiku více zajímat. Jiní vyučující se zase na informatiky snaží mluvit striktně matematicky a to podle mně nebývá vždy úplně nejlepší postup, jak něco informatikům vysvětlit. Myslím si, že informatici mají trochu jiný způsob uvažování a chápaní věcí, než matematici. (Možná je to jen moje výmluva proč se nesnažit víc myslet.)
Informatické předměty
Tohle je takový ten „počítačový hardcore“, kde se člověk doví, na čem všechno kolem počítačů stojí. Jde především o počítače a jejich operační systémy, databáze, sítě, překladače. Ve všech těhle předmětech se dovíte principy, ne reálné použití. V databázích bude řeč o SQL, v operačních systémech o Linuxu i Windows, ale jen jako poznámka na okraj ve smyslu „pro kterou variantu se rozhodli tady“.
Po vystudování těhle předmětů budete mít znalosti, které jen tak nezestárnou. Pokud se něco bude v informatice vyvíjet a vy budete aspoň semtam koukat kolem sebe a rozpoznávat, co z toho, co jste se naučili, se rozvíjí a aspoň přibližně jak, neměli byste ztratit krok, respektive byste ho měli ztratit až jako poslední. Na druhou stranu můžete získat takový klasický pocit, že umíte skoro vše, ale dohromady vlastně nic okamžitě užitečného. A on to nebude jenom pocit 🙂
Algoritmické předměty
Sem patří v první řadě oba semetry předmětu Programování, o kterých se vedou velmi vášnivé diskuse. (Informatici mají názor na všechno, zvláště pak na věci z čisté matematiky tam, kde věci rozumí méně než matematici a matematici na věc žádný názor nemají a berou ji jako fakt.) Dále sem řadím Algoritmy a datové struktury a rovněž předmět Organizace a zpracování dat.
Dovolím si do téhle kategorie zařadit i – z mého pohledu pro informatiku skoro nejzásadnější předmět – Automaty a gramatiky, ač jde o předmět dosti specifický a k ostatním zde se nehodící.
V těhle předmětech vás naučí, jak si poradit s velkými problémy a s velkým množstvím dat.
Předměty pro praxi
Ano, i něco, co se dá použít ihned v praxi se na matfyzu učí 🙂 Pro programátory to je předmět Objektově orientované programování a pár dalších předmětů zaměřených na nějaké konkrétní jazyky, případně programování pro určité operační systémy, pro správce počítačových sítí pak všemožné Unixy, Windowsy a jiná zvířátka.
Zastoupení těhle předmětů je na bakalářském studiu odhadem (M, I, A, P) 45%, 15%, 25%, 20%, student si tenhle poměr může trochu upravit, odhaduji, že si lze přerozdělit svých 15%. Na magisterském studiu potom lze studovat další matematické a informatické předměty a objevuje se spousta teoreticko-informatických předmětů (ve smyslu Automatů a gramatik) ležících na pomezí matematiky a informatiky. Ale tam už škatulkovat nechci, přecijen jsem teprve v polovině třetího ročníku bakalářského studia 🙂
Tohle by mělo být k vyučovaným předmětům asi tak všechno. Považuji to za nejzásadnější věc, podle které vybírat vysokou školu. Člověk by měl studovat to, k čemu dokáže mít otevřený přístup, co ho dokáže zaujmout.
Pokud bude někoho něco přednostně zajímat ze studia na matfyzu, napište dotaz do komentářů. Zatím ještě nejsem rozhodnut, na kterou oblast se zaměřím příště. Možná příjmačky a zkoušky.
fi@muni4life