Proč používám Operu a ne Internet Explorer

Po delší době strávené opravdovým surfování po internetu můžu konečně s jistotou říci, proč jsem si z internetových prohlížečů vybral Operu.

Jsem totiž neskutečně lenivý a mám rád co největší pohodlí. Jsem rád, že zvládnu vypnout zobrazení obrázků jediným kliknutím, stejně jako zobrazení tisknutelného náhledu, nebo přepnutí stránek do neformátované podoby. Tuhle funkci jsem v poslední době začal používat hodně často. Zjistil jsem totiž, že velká spousta webů má buď velmi malé písmo, které na standardním 17″ monitoru prostě nepřečtu. Anebo je použíta nevhodná barva (málo kontrastní), což mi taky činí potíže. Ale co dál? Rychle jsem si zvykl na malé políčko pro Google search a brzy se asi poohlédnu o nějaké podobnosti pro Jyxo.

Pominu-li to, že se stránky v Opeře zobrazují neskutečně rychleji než v Internet Exploreru, kapitolou samou pro sebe jsou mouse gestures. Bez těch už si serfování nedokážu ani představit! Tabulkové přepínání zobrazených stránek je už snad samozřejmostí.

Naprosto nejbáječnější je ale Hotlist – vysouvací panel, na kterém jsou Oblíbené položky, emailová schránka, kontakty, poznámky, historie shlédnutých stránek v té nejjednodušší možné podobě, seznam odkazů na aktuální stránce a pár dalších vychytávek. Naprosto nejpříjemnější odlišnost od Internet Exploreru jsou právě ony Oblíbené položky, které mám prostě pořád otevřené vedle okna se samotnou stránkou. Jedním kliknutím otevírám, jedním kliknutím přidávám do seznamu.

Možná hodně z toho funguje v Mozille (kterou mám nainstalovanou a aspoň jednou za týden v ní něco prohlížím), ale jsem tak pohodlný, že se mi to nechce hledat. V Opeře tohle všechno je hned po instalaci. Pokud máte ve svém okolí někoho, o kom víte, že je stejně jako já lenivý dělat několik kliknutí navíc, posaďte ho k Opeře. Pokuď jste ale koumáci a hračičkové, Mozilla je vaší volbou. Je ale čas zapomenout na styřičký Internet Explorer